Chci být nezapomenutelná

13. května 2016 v 22:53 | Dalia
Vítám své čtenáře (haha, máš jednoho blbečku)... Zdravím Dewey :D

Ale ne, teď vážně... Sedím v pokoji, na měkké posteli, poslouchám Alt-J a tak nějak rozmýšlím nad tokami mých myšlenek, které nejdou zastavit, prolínají se do sebe a tvoří spleť, která vypadá jak chuchvalec nití a nejde rozmotat. Huh, asi bych neměla pít. Každopádně jsem ani ve snu nečekala, že mi psaní "deníčkového" blogu nějak pomůže s mým psychickým ... psychopatickým stavem.



Konečně jsem dokončila svou závěrečnou práci a jen doufám, že si jí dokáži příští týden obhájit, protože pokud ne, mohu se se třeťákem rozloučit, což se mi moc nechce. Takže budu muset otevřít hubu a kecat pět minut o píčovině, která mě ani pořádně nebavila, no krása. Už teď vidím, jak si stoupnu před komisi a v tu chvíli budu mít v krku kámen, přes který neprojde jediná hláska. Ale tohle prostě musím dát, když už jsem se s tím srala měsíc, tak to prostě obhájit musím, chtě, nechtě. Teď záleží na učitelích, zda mě potopí, či ne a jelikož jsme na "porotu" vyfasovali ty nejlepší delikatesy, tak se ani nebudu divit, když se tam skácím na zem.


Poslední dobou opět přemýšlím nad smyslem života a podobnými sračkami, které mi při delším setrváváním v mozku způsobí akorát depku. Ale tohle je jiné, není to depka, je to jako bych měla božskou moc měnit věci kolem sebe. Připadám si jako cvok, blázen, naprostý šílenec, ale moje životní priorita číslo 1, které se budu držet ať už se stane cokoliv, je nějak změnit svět kolem sebe. Udělat něco převratného, díky čemu si mě budou všichni pamatovat, nějak se zapsat do dějin. Změnit naši planetu, zlepšit. Já vím, že je to absurdní a většina lidí, co to teď čte (opět... Ahoj Dewey:D) si bude myslet, že jsem praštěná a že mi jebe, ale tohle je prostě taková moje vize, které se budu držet zuby nehty kosti. Bez ohledu na oběti, protože jsou dvě varianty. Buď umřu jako zapomenutelná, nebo jako nikdy neumírající. Výběr je na mě a já se nehodlám smířit s první možností. Ale o tomhle už v samotném článku, možná.

Na druhou stranu, můj život mě přeci jen baví, jinak bych už dávno chcípla.

Takže lidi, smějte se, motivujte se a peace.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 deweydumple deweydumple | Web | 14. května 2016 v 6:06 | Reagovat

Dewey je rad, ze je zminen, Dewey se stejne citi stejne :D

2 deweydumple deweydumple | Web | 14. května 2016 v 6:08 | Reagovat

To, ze jsem napsal dvakrat slovo "stejne" stejne nic neznamena.. ani ted. Teda vlastne jo, znamena. Ma to teda svuj vyznam. Prave jsem se vratil domu ve vinove-hasisovem opojeni. Chapes, ne. Dej mi na sebe fejzbug.

3 deweydumple deweydumple | Web | 14. května 2016 v 6:08 | Reagovat

Fejzbug, kterej nenavidis.

4 sleepywolf sleepywolf | Web | 14. května 2016 v 10:16 | Reagovat

To je v pohodě, že ti " jebe" já tohle mám už asi roky a občas mi přijde, že by mě měli zavřít někam do cvokárny :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama