Srpen 2016

Dalii alter ego - part 1

28. srpna 2016 v 20:11 | Dalia
Tohle se nemůže snad nikomu líbit, ale chtěla jsem zjistit, jestli mám ještě vůbec talent psát, po takové době, tak jakékoliv intervence mezi námi mi pomůže a budu ráda za jakoukoliv kritiku! :)


Chvalte se!

26. srpna 2016 v 22:14 | Dalia
Čabas lidi,

už nevím, jak vždy okořenit název článku, aby to nebylo "dneska, dnešní článek bude o"... Achjo. Takže přejděme rovnou k tématu. Drtivá a hlavně smutná většina lidí, co znám trpí syndromem/komplexem méněcennosti. Samozřejmě já nejsem vyjímkou. Každopádně, když si shrneme, jak hluboce jsem se vtom topila dříve a jak si čvachtám na pláži teďka, tak je to nepopsatelná rozdíl. Teď si připadám, že se začínám mít konečně ráda, takže bych se prohlásila za částečně vyléčenou.

Neboj se riskovat!

18. srpna 2016 v 22:09 | Dalia
Zdravím lidi,

dneska bych se s vámi ráda podělila o jednu, celkem vážnou věc. Vážná je pro mě už z důvodu, že se jedná o moji budoucnost a o můj životní směr, kterým se vydám. Je možné, že si u sedmnáctileté holky poklepete na čelo, ale pro mě je moje budoucnost priorita číslo jedna. Momentálně se můj život vyskytl na rozcestí: buď a nebo. Logicky je jen na mně, pro co se rozhodnu, ale než vám řeknu, jaké jsou varianty, pojďme se ve stručnosti podívat na mě. Já jsem člověk, co si většinu času nenechá poradit, má v oblibě motat si hlavu myšlenkami "Co by, kdyby" a nemá absolutně páru o tom, kde bude za rok, natož za tři roky. Právě proto se musím rozhodnout teď. Ano, v sedmnácti. Ano, jako naprosto dospělý a vyrovnaný člověk. Ano, teď.

Naprosto zbytečný, deníčkový článek

5. srpna 2016 v 21:06 | Dalia
Ahojte u dnešního deníčkového článku,

přjde mi, že poslední dobou jsem tyhle články "of my life" strašně zazdila vší tou motivací a podobnýma sračkama, že mi na to nějak nezbyl čas, takže to chci teĎ napravit. Přeci jen, tohle je blog o mém životě a je to takové to mé skromně vypadající místečko, kam si můžu napsat všechny mé strasti života s pocitem, že o něm nikdo z mých blízkých nemá ani páru... A když jo, tak ho stejně nikdy nenajde, protože to mám tak vymástrované, že prostě nemá šanci. :D I když, mohli by usuzovat dle mé mluvy a stylu psaní, protože tak, jak píšu, tak i mluvím. Ale jebat na to.