Naprosto zbytečný, deníčkový článek

5. srpna 2016 v 21:06 | Dalia
Ahojte u dnešního deníčkového článku,

přjde mi, že poslední dobou jsem tyhle články "of my life" strašně zazdila vší tou motivací a podobnýma sračkama, že mi na to nějak nezbyl čas, takže to chci teĎ napravit. Přeci jen, tohle je blog o mém životě a je to takové to mé skromně vypadající místečko, kam si můžu napsat všechny mé strasti života s pocitem, že o něm nikdo z mých blízkých nemá ani páru... A když jo, tak ho stejně nikdy nenajde, protože to mám tak vymástrované, že prostě nemá šanci. :D I když, mohli by usuzovat dle mé mluvy a stylu psaní, protože tak, jak píšu, tak i mluvím. Ale jebat na to.




Co se týče mého života jako takového, nic převratného, co by mi změnilo život se nestalo, i když, pár věcí by se tu našlo. První? Mám růžovou hlavu. Taková krátká story, měla to být fialová, ale jelikož moje vlasy mě rádi neposlouchají a serou na mě, jako já na jejich úrdžbu, tak se prostě rozhodli, že mi chytnou růžově. Takže to po výplatě přebarvím ještě jednou, ale teď jim dávám pohov, ať se trošku vzpamatujou. Takže to je růžová hlava. Další zprávička, která by pro někoho mohla být smutná, ale já jsem celkem i šťastná je fakt, že už nejsem se svojí ... teď už ex. Důvod? Nevím. Je mi smutně? Ne. Netřeba rozebírat, bylo to složité a to by bylo na celý článek, což já nechci, protože takovou pozornost si osoba, jako ona nezaslouží. Dobrá zpráva? Mám jinou... a lepší. Teď si mnozí z vás budou myslet, že to střídám jako ponožky, ale o tuhle holku jsem usilovala dávno předtím, než jsem se s touhle (ex) vůbec poznala a navíc, je to takové... jak by řekl můj nejlepší kamarád "v procesu".

Tím jsme vyřešili takové to zajímavé, nyní se vrhnu na stěžování si o mé krásné práci. Díky bohu, že už je pátek a já mám ty zasrané dva dny volna, ale v pondělí zase nástup a celý zkurvený týden. Chci se zabít... ale vlastně, celý týden ne, jelikož ve čtvrtek jdu na kontrolu s tou rukou (zlomenina z autonehody), protože v ní mám ještě stále drátek (na rovnání kosti) a budeme spekulovat, zda už mi tu železnou pohromu vyndají a nebo až v září. Každopádně brečet budu tak, či tak. Když mi to vyndají, budu brečet bolestí a když ne, tak budu brečet, že až v září. My life is a fail.

Nicméně, už jsem vyplýtvala všechny témata, co se mi hodila do deníčkového článku, většina z vás by mohla namítnout, že to byl článek o hodně, každopádně nikdo vás nenutí, abyste to četli. Já to píšu jen pro svou osobní úlevu na duši a píšu to hovorovou češtinou, ne spisovnou... tu si nechávám na kvalitnější příspěvky s hlubší myšlenku, nebo jak by řekli swageři "deep myšlenkou". :D

A otázka na závěr... taky vás tak sere pokémon go? :D Největší píčovina lidstva. (Pokrytec Dalia)
Peace s vámi lidi.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama